Levanda Munstead

Ano, řez je naprosto nezbytný, aby rostlina zůstala kompaktní a „nevyholovala“ odspodu. Stříhá se dvakrát ročně:

1. Jarní řez (únor/březen): Zkraťte rostlinu o cca 1/3, abyste podpořili nové výhony. Nestříhejte však do starého suchého dřeva, kde nejsou vidět nové pupeny.
2. Letní řez (po odkvětu): Odstraňte odkvetlé stonky a lehce zastřihněte rostlinu do tvaru bochánku.

Správný řez udrží vaši levanduli hustou a krásnou po mnoho let.

Čerstvě vysazené sazenice zalévejte pravidelně, dokud dobře nezakoření. Jakmile se ale rostlina usadí (obvykle od druhého roku), je velmi tolerantní k suchu. Dospělou levanduli Munstead zalévejte pouze v obdobích extrémního dlouhotrvajícího sucha. Platí pravidlo, že je lepší nechat půdu proschnout, než ji přelít. Při zálivce se snažte nelít vodu přímo na listy, ale ke kořenům.

Levandule je skromná rostlina zvyklá na chudé půdy. Hnojení zpravidla nevyžaduje. Nadbytek hnojiva (zejména dusíku) způsobí, že rostlina bude sice bujně růst, ale bude málo kvést a její pletiva budou řídká a náchylná k vymrznutí. Pokud pěstujete levanduli v květináči, stačí jednou ročně na jaře přidat trochu vápenného hnojiva nebo speciálního hnojiva pro bylinky v minimální dávce.

Určitě! Díky svému kompaktnímu vzrůstu (výška 35–45 cm) je Munstead ideální pro pěstování v nádobách. Dbejte však na následující:

• Květináč musí mít odtokový otvor a drenážní vrstvu (kamínky) na dně.
• Použijte písčitý substrát pro bylinky.
• V zimě dejte pozor, aby květináč promrzl méně než volná půda – nádobu je vhodné obalit jutou nebo polystyrenem, případně ji zapustit do země.

Pro vytvoření souvislého lemu nebo zapojeného porostu doporučujeme sázet rostliny ve vzdálenosti cca 30 cm od sebe. Na jeden metr čtvereční se obvykle počítá s 9 až 12 rostlinami. Díky tomuto sponu se rostliny krásně propojí a vytvoří onen efekt fialového moře, ale zároveň budou mít dostatek prostoru pro proudění vzduchu.

Klíčem k úspěchu je dokonale propustná půda. Levandule nesnáší přemokření, které způsobuje uhnívání kořenů. Půda by měla být:

• Lehká a písčitá až kamenitá
• Chudší na živiny (nevyžaduje humózní zeminu)
• Vápnitá (zásaditá reakce)

Pokud máte na zahradě těžkou jílovitou hlínu, musíte ji vylehčit pískem, štěrkem nebo keramzitem, případně levanduli vysadit na vyvýšený záhon.

Pro levanduli Munstead vyberte to nejslunnější místo ve vaší zahradě. Tato rostlina miluje celodenní přímé slunce a teplo. Pokud ji vysadíte do stínu, pokvete málo, potáhne se za světlem a bude náchylnější k chorobám. Je ideální volbou pro:

• Jižní svahy
• Skalky
• Lemování slunných chodníků
• Pěstování v nádobách na terasách

Nejlepší čas pro sklizeň je v momentě, kdy se začínají otevírat první spodní kvítky na klasu, ale vršek je stále ještě v poupatech. V této fázi obsahují nejvíce vonných silic.

• Stříhejte za suchého, slunného dne kolem poledne.
• Stonky svažte do menších svazků.
• Sušte je zavěšené květem dolů na tmavém a vzdušném místě, aby si zachovaly barvu i vůni.

Ano, jelikož se jedná o pravou levanduli lékařskou (Lavandula angustifolia), je bezpečná a vhodná pro kuchyňské využití. Oproti hybridním levandulím (lavandinům) má jemnější a sladší aroma bez kafrového podtónu. Můžete ji využít pro:

• Pečení sušenek a dezertů
• Výrobu domácího levandulového sirupu nebo limonády
• Ozdobu letních salátů a nápojů

Rozhodně ano! Levandule Munstead je jednou z nejlepších medonosných rostlin. V době květu (červenec–srpen) doslova bzučí životem. Její nektar přitahuje nejen včely medonosné, ale i čmeláky a různé druhy motýlů. Vysazením této levandule výrazně podpoříte biodiverzitu ve své zahradě.

Ano, odrůda Munstead je jedním z nejodolnějších kultivarů levandule lékařské. Její mrazuvzdornost dosahuje až -28 °C (zóna 5a), takže v našich podmínkách přezimuje bez problémů. Její stříbřitě šedé listy navíc zůstávají na rostlině i přes zimu, což zahradě dodává strukturu i mimo sezónu.

Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) není považována za toxickou pro psy ani kočky. Naopak, její vůně může mít zklidňující účinky i na zvířata. Přesto by zvířata neměla konzumovat velké množství rostlinné hmoty, protože to může v ojedinělých případech způsobit žaludeční nevolnost, ale obecně je to bezpečná rostlina pro zahradu s mazlíčky.

Dřevnatění odspodu je přirozený proces stárnutí levandule. Pokud je spodní část keříku již silně zdřevnatělá a bez listů, hluboký řez do tohoto starého dřeva rostlině ublíží (často už neobrazí). Nejlepším řešením je prevence pravidelným střihem od mládí. Pokud je rostlina stará a nevzhledná, je často lepší ji nahradit novou sazenicí.

Nejjednodušším způsobem pro domácí pěstitele je řízkování. V létě (červenec/srpen) odeberte polodřevité vrcholové řízky (cca 10 cm), odstraňte spodní lístky a zapíchněte je do směsi písku a rašeliny. Udržujte ve stínu a vlhku. Sazenice Munstead, které jste zakoupili, lze také množit hřížením – ohnutím spodní větvičky k zemi a jejím zahrnutím hlínou, dokud nepustí kořeny.

Odrůda Munstead je klasika vyšlechtěná již na začátku 20. století. Je ceněná pro svou kompaktnost (nerozvaluje se tolik jako jiné odrůdy), ranější kvetení a sytě modrofialovou barvu květů. Oproti odrůdě 'Hidcote' má o něco světlejší květy a bujnější, přirozenější vzhled, přičemž je extrémně odolná vůči nepříznivým podmínkám.

Levandule Munstead je velmi odolná a díky svému silnému aroma přirozeně odpuzuje většinu hmyzích škůdců, včetně mšic. Netrpí ani běžnými chorobami. Jediným skutečným nepřítelem je hniloba kořenů, která vzniká při pěstování v těžké, mokré půdě nebo při nadměrném zalévání. Pokud dodržíte propustnost půdy, bude rostlina zdravá.