Lendrūnas Karl Förster

Jedná se o poměrně nenáročnou rostlinu (ideální pro začátečníky), které vyhovují suchá až mírně vlhká místa. Po výsadbě sazenice udržujte půdu mírně vlhkou, aby rostlina dobře zakořenila.Starší a dobře ujmuté rostliny pak bez problémů zvládnou i delší období letního sucha. Rozhodně se vyhněte pravidelnému přelévání, které by mohlo vést k uhnívání kořenů.

V době květu dosahuje třtina impozantní výšky 80 až 130 cm.Ideální spon pro výsadbu je 50 cm. Pokud plánujete plošnou výsadbu, počítejte se 4 sazenicemi na jeden metr čtvereční. Takto budou mít rostliny dostatek prostoru pro svůj růst a zároveň brzy vytvoří zapojený, rytmicky členěný prostor.

Rostlina je plně mrazuvzdorná a spolehlivě odolává teplotám až do -23 °C (spadá do zóny 6a). Na zimu nevyžaduje vůbec žádnou speciální ochranu, jako je zakrývání chvojím nebo netkanou textilií. Naopak velmi doporučujeme ponechat suchá stébla s květenstvími nesestřižená přes celou zimu na záhonu. Vytvoří nádherný zimní efekt, zvláště když je pokryje jinovatka nebo sníh, a navíc dutá stébla fungují jako přirozená ochrana kořenů před promrznutím.

Třtina raší velmi brzy na jaře, proto s jejím řezem nesmíte otálet. Zastřihněte celý trs těsně nad zemí (přibližně 5 až 10 cm vysoko). Nejlepší doba pro jarní řez je nejpozději na přelomu února a března, ještě než začnou rašit nové zelené výhony, abyste je při stříhání omylem nepoškodili.

Ne, třtina je velmi skromná dlouhověká trvalka a na živiny je přirozeně nenáročná. Přehnané hnojení (zejména syntetickými hnojivy s vysokým obsahem dusíku) vede k příliš bujnému, ale nepřirozeně slabému růstu stébel, která následně nedokážou držet tvar a ráda poléhají. Úplně postačí, když rostlině na jaře přidáte trochu uzrálého kompostu k podpoře jarního rašení. Žádná speciální chemická hnojiva rozhodně nejsou potřeba.

Máme pro vás skvělou zprávu! Třtina Karl Förster je neuvěřitelně odolná trvalka a netrpí prakticky žádnými běžnými chorobami ani škůdci. Je to ideální volba pro pěstitele, kteří hledají krásnou, ale zcela bezúdržbovou rostlinu bez nutnosti používat chemické postřiky.

Třtina miluje plně slunná stanoviště. Ve stínu nebo polostínu by její trsy mohly začít řídnout a ohýbat se k zemi. Půda by měla být ideálně hlinitá nebo písčitá a hlavně dobře propustná. Příliš těžké a trvale zamokřené půdy jí nesvědčí.

Její přísně vertikální a rytmický růst skvěle kontrastuje s ploššími nebo kulovitými rostlinami.Výborně se hodí do smíšených trvalkových záhonů, například po bok třapatkovek (Echinacea), vysokých rozchodníků (Sedum), zavinutek (Monarda), řebříčků (Achillea) nebo kvetoucích keřů, jako jsou hortenzie. Famózně funguje i ve větších skupinových výsadbách moderních zahrad ve spojení s jinými druhy nižších travin.

Ano, třtinu můžete velmi úspěšně pěstovat i ve větších květináčích, truhlících nebo korytech na terasách a balkonech, kde tvoří nádhernou vertikální dominantu. Dbejte však na to, aby nádoba měla na dně odtokové otvory a kvalitní drenážní vrstvu (např. keramzit). V zimě je dobré nádobu obalit jutou nebo polystyrenem, aby kořeny v omezeném prostoru zbytečně nepromrzly.

Ne, nemusíte mít absolutně žádné obavy z plevelení nebo nechtěného rozrůstání. Tento kultivar roste v pevných, úzce vzpřímených trsech a netvoří invazivní podzemní výběžky. Zároveň se jedná o sterilní kultivar, což znamená, že netvoří klíčivá semena a na záhoně se nepřesévá. Zůstane vždy přesně tam, kam ji zasadíte.

Třtina kvete během letních měsíců – obvykle od června do srpna. Její jemné laty květů jsou velmi dekorativní a během sezóny mění barvu. Zpočátku mají stříbřitě šedý až lehce nafialovělý nádech, který během slunečného léta postupně žloutne a nakonec přechází do elegantní pískově béžové či zlatavé barvy. Tato písková barva jí pak vydrží až dlouho do zimy.

Třtina není toxická ani jedovatá pro lidi, psy, kočky ani jiná domácí a hospodářská zvířata. Je tedy naprosto bezpečná i do zahrad s malými dětmi a aktivními domácími mazlíčky. Jediné drobné nebezpečí představují okraje stébel u starších usychajících listů, o které by se zvířata (nebo neopatrný zahradník) mohla při prudkém průchodu trsem lehce poškrábat, podobně jako je tomu u většiny okrasných travin.

Rozhodně! Květenství tohoto kultivaru jsou pro floristiku velmi oblíbená a široce využívaná.\n\nMůžete je použít čerstvá jako doplněk do letních kytic, ale výborně se hodí i k sušení do podzimních a zimních aranžmá. Pro sušení stébla odřízněte nejlépe těsně po rozkvětu, dokud jsou ještě pevná a pružná, a zavěste je květem dolů na suché, dobře větrané místo.

Jelikož kultivar Karl Förster netvoří klíčivá semena a přirozeně se nepřesévá, množí se výhradně vegetativní cestou, tedy dělením starších, zapojených trsů. Nejlepší doba pro vyrytí a rozdělení velkého trsu (například pomocí ostrého rýče) je velmi brzy na jaře, ještě před začátkem silného rašení. Získáte tak rychle nové, silné sazenice, které si zachovají všechny vynikající vlastnosti mateřské rostliny.

Nejčastější příčinou poléhání je nedostatek slunečního svitu. Pokud je tráva zasazena ve stínu, ztrácí svůj přirozeně vertikální habitus, trsy začnou slábnout, řídnout a stébla se ohýbají ve snaze najít světlo. Dalším důvodem může být příliš vyhnojená půda (zejména přebytek dusíku), která způsobí překotný, ale mechanicky velmi slabý růst, nebo trvale přemokřené stanoviště.

Karl Foerster (1874–1970) byl nesmírně uznávaný německý zahradník, šlechtitel a vizionář. Proslavil se zejména zavedením mnoha travin a kapradin do moderní zahradní architektury – vytrvale propagoval myšlenku přírodních, celoročně atraktivních zahrad. Tento konkrétní kultivar třtiny objevil ve 30. letech 20. století v hamburské botanické zahradě. Díky jeho mimořádně vzpřímenému růstu a naprosté nenáročnosti ho zpopularizoval po celém světě. Jak moc je tato rostlina významná, dokládá i fakt, že v roce 2001 získala prestižní mezinárodní ocenění Perennial Plant of the Year (Trvalka roku).