Melsvasis vikšris

Ne, tohoto se bát nemusíte. Pěchava (Sesleria caerulea) vytváří husté, ale velmi uspořádané a pevné trsy. Nerozrůstá se invazivními podzemními oddenky a sama se také nepřesévá. Zůstane přesně a spořádaně tam, kam ji na začátku zasadíte.

Pěchava vápnomilná je plně mrazuvzdorná a dlouhověká trvalka, která v našich podmínkách bez poškození snese mrazy až do -28 °C (zóna 5a). Žádnou speciální zimní ochranu v podobě chvojí nebo textilií nepotřebuje. Naopak, díky svým stálezeleným listům přináší na zahradu krásný zimní efekt.

Tato okrasná tráva oživuje zahradu velmi brzy na jaře. Kvete již během dubna a května, kdy ostatní rostliny ještě často spí. Vytváří zajímavé hnědé klásky, které postupně během jara vyblednou do jemných béžových odstínů.

Nemusíte mít strach. Pěchava vápnomilná není jedovatá ani toxická. Je zcela bezpečná pro pěstování v rodinných zahradách, kde se pohybují malé děti, psi, kočky i další domácí zvířata.

Pěchava je naprosto ideální společník pro jarní cibuloviny (jako jsou tulipány, narcisy nebo krokusy). Její šedozelené a tmavě zelené listy vytvářejí nádherný přirozený podklad v době, kdy cibuloviny září svými barvami. Skvěle se vyjímá také ve skalkách, suchých zídkách nebo v moderních záhonech po boku netřesků, rozchodníků či levandule.

Ano, jarní květy pěchavy jsou velmi vhodné k řezu i k sušení. Jemné béžové klásky po usušení výborně drží tvar a skvěle vypadají v drobných suchých vazbách, věncích nebo jen tak jako minimalistická přírodní dekorace do vázy.

Nově zasazenou sazenici pravidelně zalévejte, dokud plně nezakoření a nezačne růst. Po ujmutí je rostlina velmi odolná vůči suchu a bez problémů si vystačí s přirozenými srážkami. Pokud je ale léto extrémně suché a horké, občasná zálivka jí prospěje a pomůže udržet listy krásně zelené.

Doporučujeme sázet sazenice do sponu 40 cm. Pokud plánujete vytvořit větší plochu, na jeden metr čtvereční se ideálně hodí 6 až 9 sazenic. Tímto způsobem vytvoří krásný, souvislý, ale přitom nepřehoustlý porost úhledných trsů.

Tato rostlina vyžaduje především dobrou propustnost, na množství živin je ale velmi nenáročná. Pravidelné přihnojování vůbec nepotřebuje. V přehnojené půdě s přebytkem dusíku by její listy mohly ztrácet krásné šedozelené vybarvení a rostlina by nedržela svůj typický kompaktní a úhledný tvar.

Na rozdíl od mnoha jiných trav (např. ozdobnic) se pěchava na jaře nezkracuje celá až u země. Protože si její listy dokážou za dobrých podmínek udržet stálezelený charakter, stačí jen brzy na jaře trs jemně rukou vyčesat nebo zahradními nůžkami opatrně vystříhat pouze suché a poškozené listy, aby rostlina působila opět svěže a úhledně.

Vůbec ne! Je to naprosto nenáročná trvalka, u které nehrozí běžní škůdci ani choroby. Je to velmi bezproblémová a odolná rostlina, takže její úspěšné pěstování hravě zvládne i naprostý začátečník.

Pěchavě se nejlépe daří na slunném stanovišti nebo v polostínu. Má ráda dobře propustnou, spíše písčitou půdu, podobnou té, kterou najdete na přirozených skalnatých stanovištích. V těžké a trvale zamokřené půdě by jí mohly začít uhnívat kořeny.

Ano, určitě. Pěchava se výborně hodí i pro pěstování v nádobách. Vytváří totiž pěkné a kompaktní trsy dorůstající do výšky zhruba 20–30 cm, které v květináčích vypadají skvěle po celý rok. Dbejte jen na to, aby měl květináč zespodu dobrý odtok a substrát byl dostatečně propustný (např. vylehčený pískem nebo perlitem).

Ačkoliv je pěchava velmi odolná a na choroby netrpí, pokud začne takto chřadnout, nejčastějším problémem bývá přemokřená a těžká půda, zejména v zimních měsících. Zkontrolujte, zda rostlina nestojí ve vodě. Pokud ano, přesaďte ji na sušší místo nebo jí vylepšete lůžko štěrkem a pískem pro lepší odvod vody.

Ano, nejsnadněji rozdělením trsů. Jedná se o dlouhověkou trvalku, která po několika málo letech vytvoří silné dospělé trsy. Ty stačí buď brzy na jaře, nebo naopak na podzim opatrně vyrýt, rýčem či nožem rozdělit na menší části a ty pak ihned vysadit na nová stanoviště. Po rozdělení nezapomeňte důkladně zalít.