Plaukuotoji soruolė viridescens

Zákazníkům dodáváme již silné a vzrostlé sazenice, pěstování je tak díky tomu naprosto ideální i pro úplné začátečníky. Jakmile vám balíček dorazí, doporučujeme rostlinku ihned opatrně vybalit, důkladně zalít a co nejdříve přesadit na její finální místo. Ať už ji zasadíte do volné půdy nebo do velkého květináče, nezapomeňte dodržet doporučený prostorový spon 80 cm.

Bohatá květenství v podobě nadýchaných jemných klásků (tzv. štětek) se objevují na samém konci léta, většinou během srpna, a vydrží trs zdobit přes celé září až hluboko do října. Kultivar viridescens je pěstován speciálně pro své vysoce atraktivní tmavé květy zbarvené do hnědých odstínů. Po opravdu teplém a slunečném létě jich rostlina nasadí obrovské a ohromující množství.

Dochan psárkovitý kultivaru viridescens miluje hlinitou, dobře propustnou a na živiny spíše bohatou (humózní) půdu. Je extrémně důležité, aby zemina nezadržovala přebytečnou vodu. V trvale zamokřené a těžké půdě by mohly sazenici velmi rychle uhnít kořeny.

Tento kultivar vyžaduje střední zálivku. Ve volné půdě obvykle postačí přirozené srážky, avšak během horkého a suchého léta doporučujeme rostlinu pravidelně zalévat přímo ke kořenům, aby se voda nedostala do středu trsu. Hnojení není složité, plně postačí na jaře přidat trochu uleželého kompostu k bázi rostliny. Tip: Zásadně se vyhněte silnému přehnojování dusíkem, rostlina by pak vyhnala do dlouhých tenkých listů na úkor kvetení.

Tato rostlina je vysoce mrazuvzdorná a naprosto spolehlivě vydrží i velmi silné mrazy až do -28.9 °C (zóna 5a). Před příchodem mrazů ovšem stébla v žádném případě nestříhejte. Postačí, když vezmete pevný zahradní provázek a celý trs listů svážete pevně dohromady do tvaru snopu. Tím vytvoříte přirozený deštník, který ochrání střed rostliny před vniknutím nadměrné zimní vlhkosti a sněhu, což bezpečně zabrání jeho vyhnití.

Zimní ochranný snop rozvažte až na samém začátku jara, obvykle koncem března nebo na začátku dubna, těsně před tím, než začnou pomalu rašit nové výhony. Pomocí pevných a ostrých zahradnických nůžek seřízněte celý trs zhruba 5 až 10 centimetrů nad povrchem země. Sazenice z tohoto základu následně obrazí novými, zdravými a silnými listy.

Určitě ano, jeho výrazně hnědá, elegantní a huňatá květenství jsou k řezu do čerstvých váz i k sušení přímo stvořená. Pokud si je chcete nasušit na zimní dekoraci, odstřihněte je zahradnickými nůžkami přesně ve chvíli, kdy jsou plně rozvitá a ještě neopadávají. Následně je svažte do menších svazečků a zavěste hlavičkami dolů na tmavé, suché a dobře větrané místo.

Pro nejlepší výsledky doporučujeme vybrat dochanu velmi teplé a plně slunné stanoviště. Rostlina zvládne sice i polostín, ale na přímém slunci bude mít mnohem bohatší kvetení. Sluneční paprsky jsou také naprosto klíčové pro krásné žluté a nazelenalé podzimní vybarvení listů.

Ano, tento kultivar je pro pěstování v nádobách či okrasných truhlících velmi vhodný a oblíbený. Pro úspěšný růst ovšem sazenice nutně potřebuje dostatečně prostorný květináč o objemu alespoň 15 litrů, aby měl kořenový bal místo k budoucímu rozvoji. Na dno květináče určitě nezapomeňte umístit silnou drenážní vrstvu (např. štěrk nebo keramzit), aby voda mohla po každé zálivce ihned volně odtékat.

Tento specifický problém je u starších okrasných trav poměrně běžný a velmi snadno řešitelný. Pokud dochan po několika letech postupně ztrácí na vitalitě nebo začne od samotného středu vysychat, je ten nejlepší čas na omlazení. Na jaře celý oslabený trs opatrně vykopejte, pomocí rýče ho rozdělte na několik menších zdravých částí a ty pak rovnou přesaďte do čerstvé zeminy na nové stanoviště.

Nemusíte mít vůbec žádný strach, vaše rostlina je s největší pravděpodobností ve skvělé kondici. Dochany totiž mají ve své genetické povaze rašit mnohem a mnohem později než většina ostatních běžných zahradních rostlin, k bezpečnému probuzení potřebují opravdu teplé dny na konci jara. Než se začnou plně vyvíjet nové listy, vypadá trs uschle a nenápadně. Vyplatí se proto vydržet, být trpělivý a nezkoušet rostlinu zbytečně brzy vykopávat s mylným přesvědčením, že uplynulou zimu nepřežila.

Vzhledem k tomu, že dochany raší až poměrně pozdě na jaře a do doby kvetení jsou spíše nenápadné, je naprosto ideální je kombinovat s jarními cibulovinami. Narcisy a tulipány zasazené v bezprostředním okolí krásně oživí a vyplní jarní prázdnotu záhonu.

Zcela jistě ne, dochan psárkovitý není vůbec toxický, není nijak jedovatý a nepředstavuje pro pěstitele ani zvídavá domácí zvířata žádné zdravotní nebezpečí. Pokud vaši mazlíčci občas s chutí okusují zelená stébla travin, zrovna u této bezpečné rostliny se zažívacích potíží bát nemusíte. Přestože je pro okolí neškodná, pro běžnou lidskou konzumaci ani pro kulinářské zpracování určená není.

Dospělá rostlina formuje velmi úhledné a husté polokulovité trsy. Samotné převislé listy bývají o něco nižší, avšak v době maximálního podzimního kvetení (srpen až říjen) rostlina i s klásky dorůstá výšky úctyhodných 60 až 100 centimetrů. Dospělý trs je poměrně široký a košatý, proto při hromadné výsadbě rovnou počítejte se vzájemným rozestupem neboli sponem minimálně 80 cm.

Ano, naprosto nejspolehlivějším a nejsnazším způsobem množení tohoto trvalkového kultivaru je dělení trsů v jarním období, ideálně v dubnu až květnu. Tímto vegetativním způsobem nejenže získáte nové kvalitní rostliny zcela zdarma, ale navíc máte naprostou jistotu, že si zachovají zcela stejné vlastnosti a nezaměnitelnou tmavou barvu květu jako původní mateční sazenice.

Dochany mají svůj domov tisíce kilometrů daleko, konkrétně pocházejí z východní Asie, kde ve volné přírodě lemují světlé okraje lesů a rozlehlé louky. Zimní efekt představuje obrovskou architektonickou výhodu v době, kdy většina zahrady takzvaně spí. Neostříhané a na podzim pevně svázané hnědé trsy totiž výborně drží tvar. Jakmile na ně napadne sníh nebo se na stéblech vytvoří jemná námraza, postarají se o naprosto magickou vizuální podívanou.

Máme pro vás vynikající zprávu! Dochan psárkovitý je neobyčejně vitální rostlina, která ve zdravých podmínkách netrpí prakticky žádnými houbovými chorobami. Navíc se mu přirozeně vyhýbají i běžní a obávaní zahradní škůdci, jako jsou například mšice, svilušky nebo housenky. K údržbě tak nebudete potřebovat vůbec žádné chemické postřiky ani speciální hnojiva.