Rykštėtoji sorolė

Nejjednodušší a nejspolehlivější metodou je dělení trsů na jaře. Starší a dobře prokořeněnou rostlinu jednoduše vyryjete, rozdělíte ostrým rýčem na menší části a ty ihned zasadíte zpět do půdy. Proso se na vhodném stanovišti také ochotně samo přesévá, takže na jaře můžete objevit malé sazeničky v okolí mateřské rostliny.

Proso prutnaté nevydává žádnou vůni, jedná se o zcela nearomatickou rostlinu. Nemusíte se bát ani o své domácí mazlíčky nebo zvědavé děti – rostlina není toxická a je naprosto bezpečná pro psy, kočky i další zvířata. Její tužší listy navíc zvířata většinou vůbec nelákají k okusování.

Těšit se můžete na pozdní léto a podzim. Proso vykvétá v srpnu, září a vydrží kvést i v říjnu. Samotné listy jsou svěže zelené a nad nimi se vznášejí jemná, vzdušná květenství. Ta mají zeleno-hnědé zbarvení s nádhernými odstíny béžové až vínové barvy. Celá rostlina tak působí velmi jemným a elegantním dojmem.

Jedná se o velmi spolehlivou a dlouhověkou trvalku. Na zahradě vám vydrží dělat radost mnoho let bez nutnosti obměny. Na rozdíl od některých krátkověkých travin tvoří proso pevné, trvalé trsy, které každým rokem nabývají na síle, hustotě a celkové kráse.

Polehávání trsů je nejčastěji způsobeno nedostatkem slunečního světla nebo přebytkem živin v půdě. Pokud proso roste v polostínu nebo je přehnojené (zejména dusíkatými hnojivy), jeho stonky zbytečně rychle vyrostou, jsou příliš měkké a těžké laty je ohýbají k zemi. Pomůže přesazení na plné slunce a vysazení hnojení. Dočasně můžete trs nenápadně vyvázat.

Proso se sice dokáže přirozeně množit přeséváním, ale není invazivní a nestává se nepříjemným plevelem. Pokud chcete stoprocentně zabránit jeho samovýsevu, jednoduše květní laty na podzim ustřihněte dříve, než semena dozrají a vypadají na zem. Přišli byste tím ale o krásný zimní efekt rostliny. Většinou postačí mladé nechtěné sazeničky na jaře prostě jen vytrhnout, jdou ven velmi snadno.

Původním domovem této krásné traviny jsou rozlehlé severoamerické prérie. Roste divoce na obrovských, sluncem zalitých pláních Spojených států a Kanady. V minulosti bylo dokonce jedním z hlavních druhů takzvané vysoké prérijní trávy, kterou se živila obrovská stáda bizonů. Do našich zahrad tak vnáší kousek nespoutané divoké přírody.

Zálivku doporučujeme udržovat střední (odpovídá symbolu 💧💧). Sazenice potřebuje pravidelnou zálivku zejména v prvních týdnech po výsadbě, než pořádně zakoření. Jakmile se na stanovišti dobře uchytí, stává se velmi odolným vůči suchu a zálivku vyžaduje pouze během dlouhodobých letních veder.

Tato dlouhověká trvalka dorůstá do výšky 100 až 120 centimetrů. Vytváří husté trsy svěže zelených listů. Při výsadbě doporučujeme dodržet spon kolem 80 centimetrů, což odpovídá zhruba jedné rostlině na metr čtvereční. Rostlina tak bude mít dostatek prostoru se volně nadechnout a vytvořit přirozeně bohatý trs.

Vůbec ne, proso je plně mrazuvzdorné až do úctyhodných -28,9 °C (teplotní zóna 5a). Na zimu ho navíc vůbec nestříhejte. Suché listy a laty na záhonu vytvářejí přes zimu nádherný efekt, zvláště když je pokryje jinovatka nebo jemný sníh. Navíc staré suché listy přirozeně chrání střed rostliny před vymrznutím a přemokřením. Péče o něj je tak přes zimu naprosto bez starostí.

Proso je na živiny velmi nenáročné. V běžné zahradní zemině hnojení v podstatě vůbec nepotřebuje. Příliš mnoho hnojiva by rostlině spíše uškodilo – začala by překotně růst a trsy by ztratily svou pevnost a začaly by polehávat. Pokud máte velmi chudou půdu, bohatě stačí na jaře přidat kousek od trsu trochu kvalitního kompostu.

Řez provádějte vždy až na jaře, ideálně v březnu nebo dubnu, těsně předtím, než začne rostlina znovu rašit. Zastřihněte celý trs zhruba 10 až 15 centimetrů nad zemí. Nezapomeňte použít ostré zahradnické nůžky a pro jistotu si vezměte rukavice, protože okraje pevných listů mohou být ostré.

Určitě ano! Zelenohnědé laty se skvěle hodí k řezu. Perfektně zjemní a obzvláštní každou živou kytici ve váze. Navíc je proso velmi vhodné i k sušení, takže jeho vzdušná květenství využijete pro krásné podzimní a zimní suché floristické vazby. Stačí laty ustřihnout a zavěsit květy dolů na suchém a tmavším místě.

Proso prutnaté miluje slunce! Nejlépe se mu bude dařit na přímém slunci, kde se jeho trsy krásně vybarví a zpevní. Půda by měla být hlinitá a dobře propustná. Přestože je poměrně přizpůsobivé, v těžké a trvale zamokřené půdě by sazenice mohla trpět a uhnívat.

Ano, proso se dá velmi úspěšně pěstovat i v nádobách! Vyberte dostatečně velký a mrazuvzdorný květináč s odtokovými otvory. Na dno dejte silnou drenážní vrstvu (např. keramzit nebo štěrk), aby voda mohla volně odtékat. Pamatujte, že rostliny v květináči potřebují o něco častější zálivku než ty volně na záhonu.

Máme pro vás skvělou zprávu! Proso prutnaté je u nás naprosto bezproblémová rostlina, která netrpí na žádné běžné choroby a zcela se jí vyhýbají i škůdci. Pěstování je tak opravdu snadné, bez nutnosti používat chemické postřiky, a je ideální i pro úplné začátečníky.