Plytinė viksva

Nejlépe se jí bude dařit na plném slunci nebo v mírném polostínu. Platí u ní velmi jednoduché pravidlo: čím více slunečních paprsků rostlina dostane, tím intenzivnější bude krásné oranžové a bronzové zbarvení jejích listů. Vyžaduje místo s dobrou cirkulací vzduchu.

V zahradní architektuře je ostřice velmi oblíbeným a cenným prvkem. Její jemná textura skvěle doplní kameny a štěrkové plochy. Výborně ladí s různými suchomilnými trvalkami, jako jsou marulky, svíčkovce, rozchodníky či levandule, nebo ji můžete úžasně zkombinovat s jinými okrasnými travinami.

Při výsadbě na záhon dodržujte spon 40 až 50 centimetrů. Na jeden metr čtvereční se doporučuje vysadit zhruba 5 až 7 rostlin. Tento rozestup sazenicím zajistí optimální cirkulaci vzduchu a dostatek prostoru, aby mohly dorůst do své plné výšky.

Ostřice vyžaduje dobře propustnou, hlinitou a na humus bohatou půdu. Je velmi důležité, aby půda nebyla trvale zamokřená. Těžká, jílovitá a nepropustná zemina by mohla vést k nebezpečnému uhnívání kořenového systému.

Ano, ostřice je skvělou volbou pro pěstování v nádobách. Zvolte kvalitní humózní substrát a přimíchejte trochu písku pro lepší propustnost. Na dno květináče nezapomeňte umístit drenážní vrstvu, aby se u kořenů nedržela přebytečná voda.

Rozhodně nestříhat! Před zimou i během ní nechte trsy tak, jak jsou. Staré listy totiž přirozeně chrání srdíčko rostliny před vymrznutím a navíc vytvářejí na prázdných záhonech nádherný zimní efekt. Teprve až na jaře stačí suché listy opatrně vyčesat rukou nebo malými hrabičkami.

Na zálivku je ostřice středně náročná. Zcela jí postačí běžná zahradní vlhkost. Důležité je vyvarovat se dlouhodobému přemokření. Pokud ji pěstujete v květináči, zalévejte rostlinu pravidelně, ale vždy nechte vrchní vrstvu půdy mírně proschnout.

Ostřice oranžová je velmi mrazuvzdorná, bez problémů odolá teplotám až do -23 °C (spadá do zóny mrazuvzdornosti 6a). Svoji přirozenou ochranu si tvoří sama z vlastních překrývajících se listů, proto je nanejvýš důležité ji před zimou nesestřihávat.

Ačkoliv se botanicky jedná o krátkověkou trvalku, vůbec se toho nemusíte obávat. Ostřice oranžová se na svém stanovišti velmi ochotně a spolehlivě sama přesévá. Díky tomuto přirozenému procesu zmlazování se z jejích okrasných trsů budete těšit po mnoho let.

Tato rostlina není toxická ani jedovatá. Její pěstování je naprosto bezpečné jak pro rodiny s malými dětmi, tak pro domácí mazlíčky, jako jsou psi nebo kočky. Dávejte si pouze pozor při jarní údržbě, okraje listů trav mohou být někdy lehce ostřejší.

Ostřice oranžová pochází z úchvatné krajiny Nového Zélandu. Ve volné přírodě se dokázala skvěle přizpůsobit slunným lokalitám i polostinným zákoutím. Právě díky své původní domovině je tak odolná vůči rozmarům počasí a zachovává si tvar i barvu po celý rok.

Pokud rostlina odspodu uhnívá nebo nadměrně žloutne, na vině je téměř vždy přemokření. Ostřice nesnáší dlouhodobě mokrou a těžkou půdu. Omezte zálivku, překontrolujte, zda z půdy přebytečná voda správně odtéká, a případně k rostlině přimíchejte trochu písku nebo drobného štěrku.

Ostřice oranžová (Carex testacea) je okrasná tráva, která do zahrady přináší úžasné barvy. Dorůstá výšky 40 až 60 centimetrů a tvoří husté fontány listů. Její největší předností je zbarvení – plynule přechází od letní zelené přes podzimní měděnou až po sytě oranžovou a bronzovou, což zajistí krásný zimní efekt. Od června do srpna navíc kvete drobnějšími hnědými a béžovými kvítky.

Nejsnazším a nejrychlejším způsobem množení je dělení starších trsů brzy na jaře. Kromě toho se ostřice na záhonu velmi ochotně sama přesévá pomocí drobných semínek. Často tak na jaře v okolí mateřské rostliny najdete malé semenáčky, které stačí opatrně vyrýpnout a přesadit na nové stanoviště.

Pěstování této okrasné trávy je velice bezproblémové. Ostřice netrpí na žádné choroby a s radostí se jí vyhýbají i škůdci. Je to zkrátka ideální rostlina i pro úplné začátečníky, která nevyžaduje použití chemických postřiků.